Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Čichové receptory jsou specializovaným typem smyslových receptorů. Jedná se o tzv. senzorické neurony – nervové buňky, které přenášejí senzorické (smyslové) podněty do centrálního nervového systému (v případě čichových receptorů jsou to tzv. bipolární neurony). Čichové receptory jsou prostřednictvím čichového nervu spojeny s několika oblastmi v mozku, které zpracovávají čichové podněty. Některé „informace“ z čichových receptorů putují do tzv. primární čichové kůry – části mozkové kůry, které se nachází ve spodní části obou mozkových hemisfér. Čichové podněty jsou přenášeny i do struktur v limbickém systému a hypothalamu, kde se vůně i pachy spojují s dlouhodobou pamětí a emočními reakcemi. Obrázek: Zjednodušené schéma čichového systému. (a) Vdechovaný vzduch proudí do nosní dutiny, kde se dostává do bezprostřední blízkosti čichového epitelu. (b) V čichovém epitelu se nacházejí čichové receptory a některé další struktury, které jsou nezbytné pro správné fungování čichu. (c) Mikrofotografie čichového epitelu (Regents of the University of Michigan Medical School © 2012). (Zdroj: By OpenStax – https://cnx.org/contents/FPtK1zmh@8.25:fEI3C8Ot@10/Preface, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30147990) Viz také čich, smyslové receptory.

Čichový epitel je tkáň, která vystýlá část nosní sliznice. V čichovém epitelu se nacházejí miliony čichových receptorů – nervových buněk, které přenášejí čichové podněty do centrálního nervového systému. Viz také čich, epitel.

Kost čichová (lat. os ethmoidale) spolu s ostatními kraniálními kostmi tvoří součást lebky. Kost čichová je nejhlouběji uložená kost lebky, tj. zvenčí není na lebce nijak vidět. Kost čichová odděluje nosní dutinu od prostoru, ve kterém se nachází mozek. Tato kost je umístěna mezi kostí klínovou (vzadu) a nosními kostmi (vpředu) a tvoří velkou část kostní tkáně mezi nosní dutinou a očnicemi. Z kosti čichové vybíhají do nosní dutiny horní skořepa nosní (lat. concha nasalis superior) a střední skořepa nosní (lat. concha nasalis media), které společně s dolní skořepou nosní pomáhají filtrovat, zvlhčovat a ohřívat vzduch, který dýcháme, a zabraňují tak pronikání studeného vzduchu do plic. Viz také čich, kostra, lebka, kraniální kosti.

Čichový nerv (lat. nervus olfactorius) neboli I. hlavový nerv je jeden z hlavových nervů. Stejně jako všechny ostatní hlavové nervy se vyskytuje v páru. Čichový nerv je čistě senzorický nerv, tzn. přenáší signály ze smyslových receptorů do centrálního nervového systému. Jak již z jeho názvu vyplývá, čichový nerv přenáší čichové podněty. Těla neuronů se nacházejí v čichové oblasti nosní sliznice, jejich nervová vlákna (axony) vedou nahoru a procházejí otvory v kosti čichové; čichové podněty jsou nakonec přenášeny do mozku. Viz také čich, hlavové nervy.

Čich je jeden ze smyslů. Čich nám umožňuje vnímat různé vůně a pachy. Důležitou roli však hraje i při vnímání chuti jídla a nápojů, při sociálních interakcích (vzájemném kontaktu mezi lidmi), v sexuálním chování apod. Čich nás například může „informovat“ o nedostatečné hygieně konkrétního člověka nebo o některých škodlivinách (třeba v případě štiplavého plynu v ovzduší). Příjemné vůně stimulují (povzbuzují) tvorbu slin a žaludeční šťávy, zatímco v případě nepříjemných pachů nás čich varuje před zkaženým jídlem. Pro vnímání vůní/pachů je nezbytný dostatečný přívod vzduchu. Pokud je dýchání skrze nos velmi ztížené nebo zcela nemožné (například v případě rýmy), zhoršuje se nejen čich, ale i vnímání chuťových podnětů. Odvozené přídavné jméno je čichový. Obrázek: Zjednodušené schéma čichového systému. (a) Vdechovaný vzduch proudí do nosní dutiny, kde se dostává do bezprostřední blízkosti čichového epitelu. (b) V čichovém epitelu se nacházejí čichové receptory a některé další struktury, které jsou nezbytné pro správné fungování čichu. (c) Mikrofotografie čichového epitelu (Regents of the University of Michigan Medical School © 2012). (Zdroj: By OpenStax – https://cnx.org/contents/FPtK1zmh@8.25:fEI3C8Ot@10/Preface, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30147990) Viz také smysl a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz čich.

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Antagonisté beta-adrenergních receptorů je jiný název pro beta-blokátory. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté estrogenových receptorů jsou léky blokující účinky estrogenů (ženských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na estrogenové receptory. Antagonisté estrogenových receptorů se řadí mezi antiestrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prsu. Viz také antagonista, estrogenové receptory.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Endocytóza zprostředkovaná receptorem neboli RME (zkratka pochází z anglického názvu receptor-mediated endocytosis) je jedním ze tří základních typů endocytózy, tj. „pohlcení“ nějakého materiálu směrem dovnitř buňky. Při RME buňka pomocí své plazmatické membrány pohlcuje hormony, proteiny, metabolity, v některých případech i viry. Na rozdíl od fagocytózy je však RME vysoce selektivní, tzn. do buňky mohou tímto způsobem vstoupit pouze látky, které se předtím navážou na konkrétní receptor. Obrázek: Tři typy endocytózy (zleva doprava): fagocytóza, pinocytóza, endocytóza zprostředkovaná receptorem. (Zdroj: LadyofHats, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také endocytóza, receptor.